Ìjẹ́pàtàkì Àkókò Tó Wà Tọkàntọkàn

Bí ọmọ ẹ bá ń jẹun dé àkókò kan náà lójoojúmọ́, ètò oúnjẹ tó ń mú kí ọmọ ẹ máa mọ ohun tó máa ń jẹ ẹ́, èyí sì máa ń mú kí oúnjẹ máa jẹun dáadáa, èyí sì máa ń mú kí oúnjẹ máa jẹun dáadáa, èyí sì máa ń mú kí oúnjẹ máa jẹun dáadáa, ó sì máa ń dín ìdààmú tó ń bá ẹ tàbí ìdààmú tó ń bá ẹ kù kù kù.

Ìṣakoso iwuwo di ohun tó rọrùn gan-an pẹ̀lú àkókò tí a fi ń jẹun. Dípò tí ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ̀yin ẹ

Ojúṣe àwọn ajá tó mọ ìgbà tí wọ́n máa ń retí oúnjẹ jẹ́ èyí tó ń mú kí ara tù wọ́n, tí wọn ò sì ní ṣàníyàn jù. Wọn kì í bẹ̀rẹ̀ sí í bẹ̀ ẹ́, wọn kì í sì í ṣe àríyànjiyàn. Wọn kì í sábà máa ń bẹ̀ ẹ́, wọn kì í sì í ṣe àríyànjiyàn jù.

Igbesẹ ikẹkọ di alailẹgbẹ nigbati akoko ounjẹ ba jẹ apakan ti irọrun ojoojumọ. Ọpọlọpọ awọn olukọ ọjọgbọn ṣe iṣeduro lilo awọn apakan ti kibble ojoojumọ bi awọn ounjẹ ikẹkọ jakejado ọjọ, ati lẹhinna fifun iyokù ni awọn ounjẹ ti a ṣeto. Igbimọ yii n ṣe atilẹyin aja rẹ ati ṣe idiwọ awọn ẹru kalori ti o le wa lati lilo awọn ounjẹ ti o ni iye giga nikan. Fun alaye diẹ sii lori bi o ṣe le ṣe deede ounjẹ pẹlu ikẹkọ, American Kennel Club [FLT: 0] nfunni ni itọnisọna ti o wulo lori lilo ounjẹ fun ikẹkọ ti o dara.

Ìgbà Tí Wọ́n Ń Bọ́ Àwọn Èèyàn Nípa Ìgbésí Ayé

Bí ọmọ náà ṣe ń dàgbà, ó máa ń yí pa dà gan-an, ó sì máa ń jẹ́ kí oúnjẹ tó ń jẹ lójoojúmọ́ máa pọ̀ sí i, ó máa ń jẹ́ kí ọmọ náà dàgbà dáadáa, ó sì máa ń jẹ́ kí ara rẹ̀ máa yá gágá, ó sì máa ń dáàbò bo ara rẹ̀ lọ́wọ́ àìlóǹkà àti àwọn ìṣòro míì tó lè fa àrùn náà.

Àwọn ọmọdékùnrin (ìṣẹ́jú ọ̀sẹ̀ mẹ́jọ sí oṣù mẹ́fà)

Àwọn ọmọdékùnrin máa ń dàgbà ní kíá, wọ́n sì ní ìnájú líle, àmọ́ ìjẹ wọn kéré. Wọn ò lè jẹ oúnjẹ tó pọ̀ tó ní oúnjẹ kan tàbí méjì láti pèsè ohun tí wọ́n nílò.

  • ]8 si ọsẹ 12: 4 ounjẹ lojoojumọ. Ni ipele yii, awọn ọmọ aja nmu ati pe wọn nilo awọn ipin kekere, igbagbogbo lati ṣe itunu ikunra ati ṣetọju agbara iduroṣinṣin. Awọn ounjẹ aaye ni iwọn 4 wakati ni iyatọ, pẹlu ounjẹ ikẹhin o kere ju wakati meji ṣaaju ki o to sùn lati gba awọn isinmi ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti-ọti
  • 3 si osu mẹfa: 3 ounjẹ lojoojumọ. Bi ọmọ aja naa ti n dagba, o le dinku si awọn ounjẹ mẹta. Eyi tun ṣe atilẹyin idagba laisi gbigbe agbara lori eto ounjẹ. Ṣiwo ipo ara ti ọmọ aja rẹ ba dabi ẹni pe ebi npa pupọ tabi n gba ni iyara pupọ, ṣatunṣe iwọn ipin dipo igbagbogbo.

Awọn ọmọ aja ti awọn irufẹ nla (bii Great Danes tabi Labrador Retrievers) ni awọn akiyesi idagba pato. Wọn dagba ni kiakia ati ni itara si awọn arun ortopedi idagbasoke ti wọn ba fun wọn ni calcium pupọ tabi jẹ ki wọn dagba ni kiakia. Fun awọn irufẹ wọnyi, o maa n ṣe iṣeduro nigbagbogbo lati fun wọn ni ounjẹ mẹta ni ọjọ kan nipasẹ awọn oṣu mẹfa akọkọ, nipa lilo ounjẹ ọmọ aja ti a ṣe apẹrẹ fun awọn irufẹ nla. Awọn ile iwosan ẹranko VCA [FLT: 0] [FLT: 1 ] pese awọn itọnisọna alaye lori atunṣe awọn ipin lati ṣe atilẹyin idagbasoke iduroṣinṣin, iwọn ila.

Àwọn ọmọ ajá tí wọ́n ti ń dàgbà (tó jẹ́ oṣù mẹ́fà sí ọdún kan)

Ọ̀dọ́mọdé jẹ́ àkókò ìyípadà. Àwòrán ìdàgbàsókè ń sún mọ́lé, àwọn ìdajì agbára sì lè yí padà bí ọ̀dọ́ náà ṣe ń sún mọ́ ìdàgbàsókè. fún ọ̀pọ̀ àwọn ajá, àkókò yìí ni láti yí padà sí oúnjẹ méjì lójúmọ́.

Àwọn Ọja Tó Tọ́ (Ọmọ ọdún kan àti Jù Lọ)

Ni kete ti aja rẹ ba de ọdọ ọjọ agbalagba, iṣeduro gbogbogbo ni ounjẹ meji lojoojumọ. Eto yii wulo fun ọpọlọpọ awọn irufẹ ati iwọn, lati Chihuahuas si Great Danes. Awọn ounjẹ meji ti o wa ni iyatọ laarin awọn wakati 812 ṣe iranlọwọ lati ṣetọju suga ẹjẹ iduroṣinṣin, dinku eewu ti ẹjẹ ikun ni awọn irufẹ ti o jinlẹ, ati mu ki o rọrun lati ṣakoso iwọn awọn ipin.

  • Àwọn ẹja kekere (láti 20 lbs): Oúnjẹ méjì lójoojúmọ́ ni ìlànà. Àwọn ajá kékeré kan ní ìyípadà ara tó ń tètè, ó sì lè jàǹfààní látinú oúnjẹ kékeré kẹta, ṣùgbọ́n èyí kì í ṣe dandan bí oúnjẹ náà bá ní èròjà kálọ́lì púpọ̀.
  • ] Àárín gbùngbùn sí irúgbìn tó tóbi (2080 lbs): Oúnjẹ méjì lójoojúmọ́ ni ó dára. Awọn aja wọnyi maa n ni oṣuwọn iṣelọpọ kekere ni ibatan si iwọn wọn, nitorina pinpin ipin ojoojumọ naa n yago fun awọn itọpa ebi ati dinku eewu ọra.
  • Àwọn ẹja olókìkí (tó ju 80 lbs lọ): Ọpọlọpọ àwọn onímọ̀ nípa ẹranko ni wọn n ṣeduro ounjẹ meji lojoojumọ, paapaa fun awọn ẹja ti o ni itara si fifọ. Ṣẹjẹ ounjẹ nla kan nikan n mu ewu ti ẹja ikun pọ si, nitorinaa pin ounjẹ naa sinu ounjẹ kekere meji jẹ ailewu diẹ sii.

Ojúṣe àwọn ajá tó ń ṣiṣẹ́, àwọn tó ń bá wọn jagun tàbí àwọn ẹja tó ń jagun tó ń ṣiṣẹ́ dáadáa lè nílò oúnjẹ tó kéré jù lọ mẹ́ta lójúmọ́ kí wọ́n lè máa jẹun lójoojúmọ́, nígbà tí àwọn ajá tó ń jẹun lọ́mọdé tó ń gbé ìgbẹ́ lè máa jẹun dáadáa ní oúnjẹ kan ṣoṣo lójoojúmọ́, tó bá sì jẹun ní ìjẹun tó kúnnú.

Àwọn Ọja Tó Ti Ń Ṣàgbà (Ọmọ ọdún méje àti Jù Lọ)

bí àwọn ajá ṣe ń dàgbà, ìyípadà ara wọn ń dín kù, wọ́n sì máa ń di ẹni tí kò fi bẹ́ẹ̀ ń ṣiṣẹ́. ọ̀pọ̀ ajá àgbàlagbà ṣì ń gbádùn oúnjẹ méjì lójúmọ́, àmọ́ àwọn kan lè jàǹfààní látinú ṣíṣàì jẹ́ oúnjẹ mẹ́ta tó kéré jù lọ. èyí lè ran àwọn èèyàn lọ́wọ́ láti bójú tó àwọn àìsàn ìdọ́, àtọ́gbẹ́ tàbí àwọn ìṣòro ọ̀dọ́. àwọn oúnjẹ tó kéré jù lọ, tí wọ́n máa ń jẹ lójoojúmọ́, ń dín ìnira tó ń bá ètò oúnjẹ jẹ́ kù, ó sì ń ran àwọn ajá lọ́wọ́ láti máa jẹun tó bá ń jẹ àwọn oògùn tó ń fa ìnira. ẹ máa yan oúnjẹ tó ní èròjà àgbàlagbà tó ní èròjà fosífórù àti èròjà protein tó dín kù (bí àwọn ìdọ́jú bá ti bà jẹ́) àti oúnjẹ tó ń jẹ́ àwọn èròjà tó ń jẹ́ kí ara máa pọ̀ bíi glúcosamine àti omega-3. ìwé ìtọ́mọ̀mọ̀ nípa jíjẹ́ àwọn ajá àgbà

Àwọn Ohun Tó Ń Mú Kí O Máa Ń Bẹ Ajá Rẹ

Yàtọ̀ sí ọjọ́ orí, àwọn nǹkan míì tún lè pinnu bí ọmọ náà ṣe máa ń jẹun tó, tí kò sì ní jẹ́ kí ọmọ náà ní àwọn ìṣòro tó lè fa àìlera tàbí ìwà rere.

  • ]Ilu ati iru ara: Awọn irufẹ ti o jinlẹ-ọkàn bii Great Danes, Irish Wolfhounds, ati Standard Poodles ni eewu ti o ga julọ fun ifọfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹfẹ
  • Ipele iṣẹ: Igbesiṣiṣe ti aja ti o ni ipa pupọ bi aja ti n ṣaja, ọmọ-agbọn ajagun, tabi aja ti o tẹle ọ lori irin-ajo gigun le nilo ounjẹ mẹta ni ọjọ kan lati ṣetọju iwontunwonsi agbara. Ni idakeji, ẹda alubosa-poteto (bii Basset Hound tabi Shih Tzu) le gba iwuwo lori ounjẹ meji ti awọn ipin ko ba ṣakoso daradara.
  • Àìsàn ìlera: Awọn aja ti o ni àtọgbẹ nilo akoko ounjẹ ti o ṣatunṣe lati ṣajọpọ pẹlu awọn abẹrẹ insulin nigbagbogbo awọn ounjẹ meji ti a fun ni deede wakati 12. Awọn aja ti o ni arun ọfun le nilo awọn ounjẹ kekere, diẹ sii nigbagbogbo lati dinku iṣẹ lori awọn ẹdọ. Awọn aja ti o ni aiṣedede pancreatic nilo ọpọlọpọ awọn ounjẹ kekere pẹlu awọn afikun enzymu. Nigbagbogbo tẹle imọran onisegun rẹ nipa igba pipẹ ounjẹ fun awọn ipo iṣoogun.
  • Ìmú oyún àti fífún ọmọ lóúnjẹ: Àwọn ìyá tó ń fún ọmọ lóúnjẹ ní àwọn èròjà tó pọ̀ gan-an nínú èròjà kálórì. Ó yẹ kí wọ́n ní àfikún àyè fún oúnjẹ ọmọ títọ́jú tó dára tàbí kí wọ́n fún wọn ní oúnjẹ mẹ́ta sí mẹ́rin lójoojúmọ́.
  • ] Iwọn iṣan: Diẹ ninu awọn aja, paapaa awọn ti o ni awọn ipele thyroid giga, sun awọn kalori ni iyara. Awọn miiran, paapaa awọn aja ti a ṣe iṣan tabi ti a ṣe iyẹwu, ni oṣuwọn iṣan kekere ati pe o le nilo awọn ipin ti o ṣọra diẹ sii. Ti aja rẹ ba n gba iwuwo lori eto ounjẹ meji ti a ṣe deede, ronu lati dinku iwọn ipin laiyara tabi yipada si ounjẹ kalori kekere ju idinku igbagbogbo ounjẹ (eyiti le mu ikun ati ẹbẹ pọ si).

Bó O Ṣe Lè Ka Àwọn Àmì Àárọ̀ Ọja Rẹ

Ojú ẹ̀ ń rí i pé àwọn ajá máa ń sọ ohun tó ń jẹ àwọn èèyàn lóore, àmọ́ ó ṣe pàtàkì láti mọ ìyàtọ̀ láàárín ìyàn àti ìwà tí wọ́n ti kọ́. A lè sọ ajá kan tó ń rìn nítòsí ìgò oúnjẹ tàbí tó ń tẹ̀ lé ọ lọ sí ibi ìdáná ní gbogbo òru pé kó máa retí oúnjẹ ní àkókò yẹn.

Àwọn àmì tó ń fi hàn pé o ti ń pa ìjẹ́jẹ́ jẹ lè jẹ́: pé o ń rí i pé o ń ríra tàbí pé o ń wá oúnjẹ láwọn ibi tí kò bára dé, o ń lépa ètè tàbí ojú ọ̀run, àti pé o ń fa ìjẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́jẹ́

O tun ṣe pataki lati bọwọ fun ifẹkufẹ ti aja rẹ. Awọn aja kan jẹ alaisan ti o ni ẹda ati pe o le fi ounjẹ silẹ ninu ekan. Ti aja rẹ ba fi ounjẹ silẹ nigbagbogbo, o le jẹun pupọ gbiyanju lati dinku iwọn ipin. Ti aja rẹ ba jẹ onjẹ ti o jẹun ti o npa awọn ounjẹ silẹ, o le lo awọn ekan ti o ni irora tabi awọn ounjẹ aṣiṣe lati fa akoko ounjẹ ati igbelaruge itunu. Maṣe funfun ọfẹ (fi ounjẹ silẹ ni gbogbo ọjọ) fun awọn aja ti o ni irora si iwuwo tabi ifasilẹ; ounjẹ ti a ṣeto nigbagbogbo jẹ ailewu.

Àwọn Àṣìṣe Tó Wà Nínú Fífún Àwọn Èèyàn Òúnjẹ àti Bí Wọ́n Ṣe Lè Ṣẹ̀yìn Sí I

Kódà, àwọn tó ní ẹ̀mí tó dáa pàápàá lè kó sínú ìdẹkùn tó lè ba ìlera ọmọ wọn jẹ́.

  • Lẹ́ẹ̀kan sí i, oògùn yìí lè mú kí ẹ̀yin ọmọ ẹ̀yìn ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ẹ̀ ẹ̀jẹ
  • Awọn ounjẹ eniyan ni o wa ni o pọju ni ọra, iyọ, ati gaari fun awọn aja. O le fa pancreatitis, sisanra, ati mu ki ẹbẹ pọ si. Ani awọn ounjẹ "alaabo" bi adie ti a ṣe yẹ ki o fun ni awọn iye kekere nikan bi apakan ti ounjẹ iwontunwonsi. Ọna ti o dara julọ ni lati tọju ounjẹ eniyan kuro ni ekan patapata, ayafi fun awọn igbadun pato ti o fọwọsi nipasẹ onisegun rẹ.
  • ] Ṣiyemeji iwọn ipin: ] "A ife" ti kibble lati burandi kan le ni iwọn didun kalori ti o yatọ si miiran. Nigbagbogbo ṣe iwọn ounjẹ nipasẹ iwuwo tabi nipasẹ ife kan pato ti a pese pẹlu apo ounjẹ. Yẹra fun lilo awọn ife iwọn nla ti a ṣe apẹrẹ fun eniyan. Ti o ba dapọ ounjẹ tutu ati gbigbẹ, ṣe akiyesi awọn kalori lati mejeeji.
  • Ṣii iyipada awọn burandi ounjẹ nigbagbogbo: Awọn ayipada lojiji le fa aiṣedede ounjẹ. Nigbagbogbo iyipada lori awọn ọjọ 710 nipa idapo awọn iye ti o pọju ti ounjẹ tuntun pẹlu awọn iye ti o dinku ti ounjẹ atijọ. Paapa ti o ba fẹ yipada si burandi "ti o dara julọ", ṣe o lọpọlọpọ.
  • Oúnjẹ tí kò ní láárí (ìgbà tí ẹ̀yin ajá yín ti ń jẹ oúnjẹ láìsí oúnjẹ): Ètò yìí ò lè mú kí ẹ̀yin ajá yín máa ṣọ́ iye tí ẹ̀yin ajá yín ń jẹ, èyí lè mú kí ẹ̀yin ajá rẹ̀ di alájẹkì, èyí sì lè mú kí ẹ̀yin ò rí oúnjẹ tó ń jẹun.
  • Ṣẹ́jẹ̀ pẹ̀lú eré ìmárale: fún àwọn ẹ̀yà tó ní àyà jíjìn pàápàá, jíjẹ̀ lẹ́sẹ̀kẹsẹ̀ ṣáájú tàbí lẹ́yìn ìgbòkègbodò líle máa ń mú kí àrùn náà pọ̀ sí i. Fún ara rẹ̀ láyè láti máa rìn fúngbà díẹ̀ láàárín oúnjẹ àti eré ìmárale líle, ó sì lè máà dín wákàtí méjì kù fún àwọn ẹ̀yà tó jẹ́ alágbára ńlá.
  • Lilo ekan kanna fun omi ati ounjẹ: Awọn aja kan mu omi pupọ lakoko ounjẹ ti ekan omi wọn ba wa lẹgbẹẹ ekan ounjẹ naa. Eyi le fa imu tabi ifọlẹ. Fi omi silẹ ṣugbọn ya awọn ekan silẹ nipasẹ awọn ẹsẹ diẹ, ki o si ronu nipa lilo ounjẹ ti o ga fun awọn irisi nla (botilẹjẹpe ẹri lori idena ifọlẹ jẹ adalu).

Bó O Ṣe Lè Máa Bọ́ Ọ àti Ọja Rẹ

Ṣiṣe eto ounjẹ ti o ni agbara nilo aifọkanbalẹ ati eto iṣeto diẹ. Bẹrẹ nipa yiyan awọn akoko ounjẹ ti o baamu irẹlẹ rẹ lojoojumọ fun ọpọlọpọ awọn onihun, 7:00 AM ati 6:00 PM ṣiṣẹ daradara. Fi awọn akoko wọnyi si ni gbogbo ọjọ, paapaa ni awọn ipari ọsẹ. Awọn aja jẹ ẹda ti iwa ati yoo ṣe atunṣe eto baluwe wọn ni kiakia. Ti o ba ṣiṣẹ awọn wakati pipẹ, ronu nipa lilo ohun elo ti nmu ounjẹ laifọwọyi ti o nfun kibble ni awọn akoko ti o ṣeto. Eyi rii daju pe aja rẹ jẹun paapaa ti o ba pẹ, o le ṣe iranlọwọ pẹlu iṣakoso ipin.

nígbà tí o bá ń yí àkókò padà láàárín oúnjẹ (bí àpẹẹrẹ, láti jẹun mẹ́ta sí méjì), ṣe é ní ìmúṣẹ ní ìpele-ìpẹ̀ láàárín ọ̀sẹ̀ kan. kó oúnjẹ jọ fún ìṣẹ́jú mẹ́ta ní ojoojúmọ́ títí tó o fi dé àkókò tuntun, kó o sì yí iye oúnjẹ tó o máa jẹ pa dà kí iye tó ń jẹ lójoojúmọ́ má bàa di èyí tó máa ń jẹun. fún àwọn ọmọdékùnrin, lo àkókò yí padà láti tún fi dín oúnjẹ òru kù láti ran àwọn ọmọdé lọ́wọ́ láti máa ṣe ìdánilẹ́kọ̀ọ́ ilé. máa jẹun kúrò ní àwọn ibi tí èrò pọ̀ sí láti dín ìdààmú tó wà nígbà oúnjẹ kù. àwọn ajá kan máa ń ní oúnjẹ tó pọ̀ jù lọ, nítorí náà rí i dájú pé àwọn ọmọdé àtàwọn ẹranko mìíràn máa ń jìnnà síra wọn nígbà oúnjẹ.

O ṣe pataki lati ṣe atẹle iwuwo ati ipo aja rẹ. Ṣe iwọn aja rẹ ni oṣooṣu ki o si tọju iwe. Lo apẹrẹ iṣiro ti ara (ti o wa lati onisegun rẹ tabi lori ayelujara) lati ṣe idaniloju boya ẹwọn ati awọn ẹrẹkẹ ni awọn ipele ilera. Ti aja rẹ ba bẹrẹ lati gba iwuwo, dinku ipin ounjẹ nipasẹ 10% ki o si tun ṣe idaniloju lẹhin ọsẹ meji. Ti o ba padanu iwuwo, mu 10% pọ tabi fi omi kekere kan ti ṣuga ti o ni kekere sodium tabi awọn ẹfọ ti a ṣe. Maṣe tunṣe tunṣe igbagbogbo ounjẹ laisi tunṣe iwọn awọn ipin bibẹkọ ti o ni eewu lati ṣe aibikita ounjẹ.

Ìgbà Wo Ni O Lè Wá dókítà Ẹyẹ Rẹ

Bó tilẹ̀ jẹ́ pé àwọn ìlànà tó wà nínú àpilẹ̀kọ yìí kan ọ̀pọ̀ àwọn ajá tó ní ìlera, síbẹ̀ àwọn ipò kan wà tí ìmọ̀ràn tó ṣe pàtàkì jù lọ fún wọn.

  • Ọja rẹ jẹ ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-ọmọ-
  • Ojú tó mọ̀ pé ọ̀dọ́ rẹ ní àrùn kan (àtọ̀gbẹ, àrùn ìkókó, pancreatitis, àìtó oúnjẹ, àti bẹ́ẹ̀ lọ).
  • Bí ẹní ẹ bá ń jẹun, kò ní yí pa dà.
  • Ojoojúmọ́ ni ajá rẹ máa ń kọ oúnjẹ fún wákàtí mẹ́rìnlélógún tàbí jù bẹ́ẹ̀ lọ (láìsí pé ó máa ń ṣe é nígbà míì).
  • Ọja rẹ ní àmì ìbọ̀n: àìró, ìrọ́, ìyúnnú, tàbí ìyúnnú tó kọjá ààlà èyí jẹ́ àjálù.
  • O ti ń ronú nípa oúnjẹ tí wọ́n ti ṣe nílé tàbí oúnjẹ tí wọ́n ti ń jẹ lákọ̀ọ́kọ́, èyí tó gba pé kí wọ́n ṣe àlàyé tó yẹ kí wọ́n ṣe kó bàa lè yẹra fún àìtó oúnjẹ.

Oògùn olóró tó ń mú kí ọmọ rẹ máa jẹun dáadáa lè mú kí ọmọ náà máa jẹun dáadáa, ó sì lè mú kí ọmọ náà máa jẹun dáadáa, ó sì lè mú kí ọmọ náà máa jẹun dáadáa.

Ìdáhùn

Ojúṣe tó dára jù lọ ni pé kó o máa jẹun oúnjẹ méjì ní ọjọ́ kan. Àmọ́, àwọn ọmọdékùnrin àtàwọn ọmọdékùnrin nílò oúnjẹ tó máa ń jẹun ní gbogbo ìgbà, àwọn àgbàlagbà tàbí àwọn ajá tó ń ṣiṣẹ́ dáadáa lè jàǹfààní látinú àwọn àtúnṣe náà. Ìwà títọ́ ni ìpìlẹ̀: àwọn àkókò oúnjẹ tí ó máa ń ṣe déédéé ń mú kí oúnjẹ túbọ̀ ń jẹun, ó ń ran àwọn èèyàn lọ́wọ́ láti máa ṣètò ara wọn, ó sì ń mú kí àjọṣe tó wà láàárín ìwọ àti ajá rẹ lágbára sí i. Yẹra fún àwọn àṣìṣe tó wọ́pọ̀ bíi jíjẹun ju bó ṣe yẹ lọ, jíjẹun láìsí àjẹyó tàbí jíjẹyó tí kò tọ́, kó o sì máa ṣọ́ ara àti ìjẹun ajá rẹ.